AMBASADOR LUKÁŠ POBOŘIL

Ahoj Lukáši, vzpomeneš si na svůj úplně první ročník Ostrava Cupu? 

Ahoj všem. Po tak dlouhé době to už je skoro nadlidský výkon, ale pokud se nepletu, tak to bylo nějak na přelomu kategorií mladších a starších žáků. Všechny ty ročníky, nespočet hodin na hřišti, mi splývají v jednu florbalovou kapitolu. Jsou ovšem zážitky, které jen tak nezapomenu a ty mi zůstanou na vždy. Ať už jsou to zápasy v horkých letních dnech, pauzy mezi zápasy se spoluhráči, nebo také přespávání na žíněnkách v posilovně.

Měl jsi tehdy nějaký rituál nebo "talisman pro štěstí" a jaká byla tvoje největší motivace? 

Talisman jsem žádný neměl a ani momentálně nemám. Snažím se nezatěžovat hlavu před zápasy těmito věcmi. Jediné možná co stojí za zmínku bylo, když se mi povedl nějaký zápas, tak poté jsem se snažil dělat věci na další utkání podobně, ne-li úplně stejně. A to mi vlastně zůstalo až do dneška, ale také se od toho snažím oprostit a nezatěžovat se těmito maličkostmi. Věřím raději v to, co natrénuji a můžu ovlivnit na hřišti. No a co se týče motivace, v tom jsem měl již od malička jasno. Být nejlepší v tom sportu s díravým, plastovým míčkem. A zde se nic nezměnilo. Jít si za svými sny. To je stále má největší motivace.

Byl jsi jako dítě trémista? Máš nějaký trik, jak se zbavit nervozity těsně před úvodním hvizdem?

Býval jsem, teď už naštěstí nejsem. Ke sportu to bezpochybně patří, ale časem jsem se naučil to nebrat tak vážně, uvolnit se, uvědomit si proč jsem v daný okamžik tam, kde jsem a soustředit se pouze na TEN probíhající okamžik. Před samotným hvizdem byl můj trik na chviličku zavřít oči, párkrát se zhluboka nadechnout a zastavit se. Poté se šlo na věc:)

V čem ti turnaje jako tento nejvíce pomohly v tvém sportovním růstu a kdyby ti tehdy někdo řekl, že jednou budeš ambasadorem tohoto turnaje, co bys mu odpověděl?

Turnaje jako tento jsou skvělý způsob na to, jak získat velkou herní praxi během několika málo dní, porovnat se s velkým spektrem hráčů z celé republiky a zahraničí. Narazit na své slabé stránky, ve kterých se dá poté zlepšovat a celkově se bavit florbalem, to je to nejdůležitější.

Na druhou část otázky se těžko hledají slova. Byl bych nadšený, ale myslel bych si, že ten člověk, co mi to řekl, kecá.

Co bys vzkázal hráčům ve věku elévů a mladších žáků, kteří se letos turnaje účastní úplně poprvé?

Turnaj si hlavně užijte, získejte nové kamarády, florbalem se bavte, nenechte si ho nijak ani ničím znechutit a jděte si za svými cíli krůček po krůčku. Je to dlouhý proces a vy jste ještě úplně na začátku. V neposlední řadě, za mě důležitý vzkaz:

Nebojte se dělat chyby.

„Rychlý dotazník“ jedním slovem

1. Herní styl:

• Klička, nebo střela příklepem? klička
• Vítězství 1:0 po boji, nebo divoká přestřelka 10:9? 1:0

2. Vybavení a rituály:

• Omotávka (grip): čistě bílá, nebo barevná? Bílá
• Nová hokejka, nebo stará „vypukaná“ srdcovka? novinky

3. Turnajová atmosféra:

• Snídaně: cereálie, nebo párek? Rýžová kaše 😁
• Cesta na zápas: sluchátka v uších, nebo hecování v týmu? sluchátka

4. Osobní (vztah k turnaji):

• Tvoje nejoblíbenější barva dresu, kterou jsi kdy oblékl? bílá
• Co je víc: zlatá medaile, nebo titul „Nejužitečnější hráč“? ideálně oboje

5. Závěrečná „střílečka“:

• Florbal pro mě znamená: život 
• Na turnaji se nejvíc těším na: zaplněné ostravské haly